Westerplatte

Daniel Guńka - Westerplatte

Úvod

Kiedy się wypełniły dni, I przyszło zginąć latem, Prosto do nieba czwórkami szli Żołnierze z Westerplatte. (A lato było piękne tego roku.)

Když se naplnily dny A mělo se umírat v létě Čtveřicemi do nebe šli Vojáci z Westerplatte (A toho roku bylo léto krásné)

Prvního dne záři, třicátého devátého roku dvacátého století skončilo teplé a nepokojné léto. Prvního dne školní docházky, tisíc devět-set třicátého devátého roku po Kristu, skončil v Evropě mír. Prvního zcela obyčejného dne podzimu, necelý rok po událostech Mnichova, patnáct minut po čtvrté hodině ranní, započala druhá světová válka útokem na Westerplatte. Křižník Schleswig-Holstein vystřelil svou osudnou symbolickou salvu a poloostrov Westerplatte se na sedm dní pohroužil do štiplavého dýmu a proměnil se v kruté dunící peklo. Kolem dvou set mužů z polské posádky, se postavilo značné přesile Německých útočných sil. Přes značnou technickou i početní přesilu nepřátel, přes zuřivost nespočetných útoku, malá posádka se vydržela v obklíčení bránit nekonečně dlouhých sedm dní – a tím se zapsala do historie neobvyklých válečných výkonu a stala se příkladem vojenské zdatnosti, odhodlanosti, patriotismu a odvahy; stala se symbolem Polského odporu, stala se Polským národním symbolem a posléze kulturním symbolem.

Před práci samotnou bych se chtěl ještě vyjádřit k mnou použitým zdrojům. Obecně by se dalo říct, že je v českém prostředí problém sehnat kvalitní literaturu k dané tématice. Historické monografie se události zabývají často povrchně, útržkovitě a v jednotlivých faktografických údajích často panuje značná neshoda. Paradoxně, běžně tak nespolehlivý zdroj, jako je Wikipedie, často přináší daleko přesnější a kompletnější informace – i z toho důvodu jsem se rozhodl polskou wikipedii použit jako doplňující zdroj. Především pak jednotlivé fáze útoku a obrany jsem čerpal téměř kompletně z Richterovy knihy Válka začala v Polsku, jednoduše proto, že jako jediná zachází podrobněji do detailu průběhu jednotlivých dnu.

Předpeklí: Přípravy k tragédii

I tak śpiewali: - Ach, to nic, Że tak bolały rany, Bo jakże słodko teraz iść Na te niebiańskie polany. (A na ziemi tego roku było tyle wrzosu na bukiety.)

A takto zpívali: - To nic není, Že nás bolely rány, Jak je sladce jít, Na ty nebeské planiny. (A v tomto roce bylo na zemi spousta vřesu na kytice)

Nechci se zde zabývat všemi podrobnostmi obecně známeho počátku druhé světové války, smlouvami, které se tahnou několik let do minulosti a které figurují v každé učebnici dějepisu, proto zdůrazním pouze události, o kterých si myslím, že nějakým způsobem mají pro události na Westerplatte význam.

První je problém polské mobilizace (vlastně nemobilizace). Polsku muselo být zcela jasné, že útok přijde, nasvědčovalo tomu mnoho věcí. Kromě nepřímých varování, jako propaganda, vyzbrojování německých paramilitantních uskupení, diverzi, vytržnosti, agresivní nacistická rétorika apod. tady byly i varování přímá.

Velmi výrazného varování se Polské straně dostalo 26 srpna. Na tento den byla naplanována původní realizace Fall Weiss, avšak rozkaz byl na poslední chvíli odvolán. Odvolání rozkazu se dostalo ke všem jednotkám kromě jednotky utajeného praporu abwehru, německé tajné služby vystupující pod názvem 800. výcviková stavební rota, ktera provedla podle původního plánu útok na stanici v Mostech u Jablunkova. Jednotka o síle 24 mužů stanici sice obsadila, ale následně byla odvolána a vrátila se zpět na německou stranu. Německá strana se pokusila incident zakrýt tvrzením, že šlo pouze o pohraniční nedorozumění a dokonce nabídla zaplacení náhrady za porušení hranic. (1)

Přesto proběhla pouze částečná mobilizace, a to vlivem neustálých zásahu Anglie a Francie, které ještě pořad doufaly, že se situace nějak zmírní. Jelikož Polsko do Francouzkou-Anglické pomoci vkládalo velké naděje, nechtělo podniknout nic, co by mohlo být bráno jako záminka a vyvolání konfliktu a co by umožnilo mocnostem si nad nerozumným Polskem umýt ruce. Úplná mobilizace byla vyhlašena až 31. Srpna, což je příliš pozdě, aby to mohlo mít nějaký zásadní účinek. (2)

Další varování přišlo 28. Srpna, kdy Hitler překvapivě zrušil Polsko-Německou smlouvu o neutočení. V té době už polská strana mohla plně očekávat brzký útok, co však nemohla vědět, byl způsob, jakým proběhne: zcela nová taktika bleskové války. „Mohli přesně odhadnout, kde a přibližně rovněž kdy přijde útok, ale rozhodující bylo, že nikoli jak.” Podle původních plánu vypracovaných pro případ německé agrese se poláci rozhodli umístit své síly u Německých hranic a to s záměrem hájit každý kousek polské země. (3)

Neschopnost vzdát se neubranitelného uzemí a zároveň rezignace na vytvoření pevné, jednotné obrané linie (4) vedlo k tomu, že na většině míst byly polské obrané pozice překonány už v prvních hodinách války, kdežto jednotlivé ostrůvky odporu, jako třeba Westerplatte nebo polostrov Hell, zůstaly ještě relativně dlouhou dobu odříznuty a osamoceny v týle nepřítele - bez možnosti zasobování, doplnění stavu mužstva, bez možnosti poskytnout raněným naležitou péči, nebo možnosti se stáhnout se zbytkem armády na výhodnější pozici - a zároveň vydány neustálym nerušeným útokum nepřítele.

Přímym pretekstem předchazejícím vyhlašení války byl spor o Gdański korydor a o svobodné město Gdańsk, které bylo významným přístavem. Koridor se měl stát podle záměru Versailské smlouvy polskou bariérou rozdělující území německa a pruska. (5) Touto bariérou se stal a stal se také rozbuškou, na které Hittler vystavěl svou agresivní proti polskou politiku. Westerplatte tvořilo významný strategický bod nedaleko Gdańska, který svou pozici bránil plnému využití přístavu a přesunu zásob a jednotek – z pohledu poláku musel být ubráněn, což dokladá i umístění schopné posádky a tajné opevňovací práce. Není tedy náhoda, že druhá světová válka symbolicky započala právě na tomto místě.

Němci se už v průběhu 39 roku snažili o Gdańském koridoru jednat. Ze strany Ribbentropa padaly dokonce takové nesmyslné návrhy, jako poskytnutí práv ohledně koridoru za pomoc při útoku na SSSR. (6) Cílem jednání ale nebylo otázku koridoru a Gdańska vyřešit, ale nastolit jako vážný problem, z kterého následně půjde udělat záminku. (7)

Poměr sil a jiné technické detaily

W Gdańsku staliśmy jak mur, Gwiżdżąc na szwabską armatę, Teraz wznosimy się wśród chmur, Żołnierze z Westerplatte.

V Gdaňsku jsme stáli jako zeď, Hvízdajíc na německé dělo, Teď se vznášíme uprostřed mraků, Vojáci z Westerplatte.

Počet obránců Westerplatte je uváděn v různých zdrojích jinak. Většinou se uvádí kolem 180 lidí, (8) nicméně třeba Karel Richter ve své publikaci uvádí číslo 229. V každém případě toto číslo by nemělo být větší, nežli 230 můžu ve zbrani včetně minimálně jednoho lékaře a několika důstojníku. (9) Williamson dokonce jednotku umístěnou na Westerplatte považuje za elitní oddíl, kterému velel major Henryk Sucharski. (10)

Co se týče výz cvxvc broje, i zde se zdroje rozcházejí. Hrbek uvádí výzbroj v rozsahu jednoho 75mm mm děla, dvou děl ráže 37mm, a čtyřech minometů. (11) Richter se naopak třeba o 75mm dělu vůbec nezmiňuje, ale upřesňuje počet lehčích zbraní na 43 lehkých kulometů a 160 pušek.(12) Na polské wikipedii (13) se dá dále naleznout, že se jednalo o 18 těžkých, 17 ručních a 8 lehkých kulometů. Navíc posádka měla k dispozici 40 pistolí a kolem 1000 granátu. Podle plánu se měl ostrov v případě útoku vydržet bránit 6 hodin. (14)

Samotný poloostrov nesměl být podle úmluv opevňován, nicméně byly alespoň tajně posílený některé stěny budov a provedeny menší fortifikační práce, včetně stavby několika betonových bunkru. (15) Zároveň se zdá, že ani Němci si od počátku nebyli jistí, jaké obranné prvky Poláci mají k dispozici. (16) Přesto počítali s docela rychlým a bezproblémovým vítězstvím.

„Zatím co z přídě a středu lodě blýskají ohnivé jazyky salv, připojuje s k nim štěkot kulometů a rány z minometů a střely z protiletadlových děl, které z výšek nadstaveb bezprostředně zaměřují palbu do východní části Westerplatte. Domníváte se, že tam ještě někdo žije? Ptá se starší bocman obsluhy svého děla a vysunuje hlavu, aby si skulinou v bunkru prohlédl ohňostroj na druhé straně. Lidé potřásají hlavami v mlčení a otírají si pot z mokrých čel: Ne, pane starší bocmane, najisto nikdo!“ (17)

Proti takto vyzbrojené posádce na druhé straně stala docela početná a hmotně daleko lépe zabezpečená armáda. Stejně jako v případě polské strany, různé zdroje operují s odlišnými čísly, proto tyto čísla uvádím orientačně jako prostředek k prezentaci německé převahy, na které drobné rozdíly mnoho nezmění.

Richter uvádí 1500 mužů, 2 baterie 150mm houfnic, 2 polní baterie, čtyři 210mm minomety a k tomu 18 lodních děl křižníku Schleswig-Holstein a 6 děl dvou torpédoborců. Wikipedie uvádí až 60 děl různého typu. Německá armáda byla složená z rozličných jednotek, včetně některých polovojenských útvaru a milicí SS. Útoku se ale účastnila i 229 člena elitní 3. Marine-Stoßtrupp-Kompanie. Celé operaci velel Gustav Kleikamp.

Westerplatte – sedm dní pekla

I ci, co dobry mają wzrok I słuch, słyszeli pono, Jak dudnił w chmurach równy krok Morskiego Batalionu.

A ti, kteří mají dobrý zrak A sluch, prý slyšeli, Jak duněl v mracích rovný krok, Mořského batalionu.

1. záři 1939, v 4 hodiny a 45 minut ráno, Schleiswig-Holstein vypálil ze vzdálenosti asi 500 metrů směrem k Westerplatte první zničující salvu granátu ráže 280mm. Ve stejnou chvíli se po spojnici s územím města Gdańsk vrhly do útoku první německé oddíly, a poloostrov začalo z protějšího břehu ostřelovat i několik těžkých kulometů.

Proti kulometům zahájilo palbu polské 75mm dělo, ale po několika ránách bylo umlčeno kontrapalbou z křižníku. Proti pěchotě začala pálit baterie minometů. První útok byl odražen se ztrátou 4 mužů a další čtyři byli raněni. (18)

Ani druhý pokus, opakovaný večer, nedopadl pro němce dobře. Na polské straně nepřibyly žádné další ztráty, ale německé ztráty se počítaly na osmdesát dva mužů. (19)

2. záři se němci pokusili trochu změnit taktiku. Místo pozemních útoku se pokusili poloostrov srovnat se zemí. Do práce se daly především slavné německé „štuky“ označením JU 87, které se v počtu 47 letounů (20) vrhly v mohutném třičtvrtěhodinovém náletu na Westerplatte. K zemi mířily zápalné i trhavé 500kg pumy. Nálet byl opravdu devastující, povedlo se mu srovnat se zemí strážnici č. 5, kde zemřelo sedm mužů. Kromě toho pumy zasáhly: část kasáren, kuchyň, radiostanici, spojovací a signalizační ústřednu, vodovodní síť, část proviantního skladu. Byla zničena většina těžkých zbraní včetně minometů, zůstaly jen lehké kulomety a pušky. Po kapitulaci poláci přiznali, že kdyby němci zaútočili hned, tak by je nedokázali zastavit, ale němci počátek útoku odložili až na pozdní 22 hodinu a do té doby se obráncům povedlo znovu zmobilizovat. (21)

Wikipedie uvádí, že doba náletu německého letectva znamenala taky pro vojáky vážnou psychickou krizi – major Sucharski přikázal vyhlásit kapitulaci, ale rozkaz byl zrušen jeho zástupcem Dąbrowskim, který přikázal sundat bílou vlajku a majora izolovat od zbylých vojáku a sám dočasně převzal velení.

3. záři došlo k dvěma neúspěšným nočním útokům.

„Celý polský národ s obdivem a starostí sleduje hrdinnou obranu Westerplatte v Gdaňsku, kde oddíl Polské pěchoty odráží útoky mnohem početnějších nepřátelských pozemních sil, prováděné s podporou těžkých děl německé bitevní lodi Shleswig—Holstein. […]

(„Kurjer Warszawski“, Varšava 3.9. 1939, nr 243.)“ (22)

4. záři se opakovalo mohutné ostřelování, ke kterému se přidaly dva torpédoborci, baterie 210mm minometu a baterie z Glettkau. (23)

5. září pokračuje ostřelování a dochází k dalším dvěma německým neúspěšným nočním útokům. Celková vyčerpanost osádky Westerplatte je značná.

6. září následuje zatím asi největší pozemní ostřelování. Němci se dvakrát pokusili zapálit lesní porost a tím donutit poláky opustit své obranné pozice, naštěstí obránci dokázali dostatečně rychle zničit cisternu s benzínem, kterou němci chtěli k tomuto účelu využit. Následují tři noční útoky. (24)

Kasárna po těch škodách. Která utrpěla, už nešlo vůbec rozeznat. Vojáci … byli vyčerpáni a ranění leželi na nosítkách. Jediné světlo, které jsme měli, bylo od svíček … Hygienická situace byla příšerná a vzduch hrozný. (Zdroj: Stjernfelt, B., Boehme, K-R., str. 113, …) (25)

7. září, čtvrtek, se stal posledním dnem odporu, je to den kapitulace. Nicméně i tato kapitulace proběhla s nebývalou grácií. Němci začali den ostřelováním, kdy projeli celý ostrov z jednoho konce na druhý, načež se do útoku vrhly rojnice jednotek s plamenomety. Přesto, že němci se dostali téměř až k obranným pozicím, útok se díky výborné palbě obránců nepovedl. (26)

I přes úspěch poslední obrany situace mezi obránci byla katastrofální. Obranné pozice byly těžce poničené, docházela munice a všude bylo mnoho zraněných. Z těchto důvodů padlo rozhodnutí o kapitulaci.

Polská obrana Westerplatte se překvapivě setkala s velkou odezvou v německých řadách. Když poláci opouštěli poloostrov, němečtí vojáci jim salutovali. Majoru Henryku Sucharskému bylo povoleno nosit v zajetí důstojnickou šavli. Nicméně ani toto je neubránilo od nepříznivého osudu mašinérie zajateckých táborů. (27) Na místo hrdinné obrany se dokonce přijel podívat sám Adolf Hitler.

Paradoxně, obránci pošty v nedalekém Gdańsku i přes svůj neméně hrdinný výkon takové štěstí neměli. Tam, kde vojákům z Westerplatte němci projevili uznání, tam byli vojáci z pošty souzení jako zrádci Třetí říše a popraveni.

Westerplatte kapitulovalo v době, kdy přední německé oddíly byly několik desítek kilometru od Varšavy a obecně celá polská situace se vyznačovala ústupem a pokusem přeskupit své jednotky za Vislou. Přesto, v okolí Westerplatte se ještě dlouhou dobu udržel pod Polskou nadvládou poloostrov Hell, který ale měl daleko větší počet mužů, výstroje a zásob, nežli tomu bylo na Westerplatte.

Polské ztráty se vyčíslují na 15 – 20 mrtvých a kolem 50 zraněných. Německé ztráty jsou odhadovány na přibližně 300 mrtvých, plus další zranění. (28)

Ozvěny: Westerplatte jako kulturní symbol

I śpiew słyszano taki: - By Słoneczny czas wyzyskać, Będziemy grzać się w ciepłe dni Na rajskich wrzosowiskach.

A takovýto bylo slyšet zpěv: -Aby se slunný den využil, Budeme se vyhřívat v teple dnů, Na vřesovištích ráje.

Westerplatte se jednak stalo národním symbolem odporu poláku proti německé okupaci, jednak se stalo obecně symbolem polského patriotismu a součástí polského národního kulturního dědictví. Jako takové se dočkalo mnoha interpretací a reinterpretací v kultuře, ať už jde o poezii, film, hudbu, či psaný text. Přikládám zde z wikipedie seznam několika příkladu, který určitě nepostihuje všechny případy. Pieśń o żołnierzach z Westerplatte, která ilustruje jednotlivé částí mé práce, navíc přikládám v příloze k mé práci.

• Verš Pieśń o żołnierzach z Westerplatte, Konstanty Ildefons Gałczyński (je přiložen na konci práce)
• Film Stanisława Różewicza z 1967.
• Lwy Westerplatte, dokumentární film, Krzysztof Pulkowski, 1997.
• Kniha Westerplatte, Melchior Wańkowicz, 1959.
• Válečný komiks Westerplatte: Załoga śmierci, Mariusz Wójtowicz-Podhorski a Krzysztof Wyrzykowski.
• Kniha Tu na Westerplatte, Zbigniew Flisowski, 1969.
• Kniha Westerplatte. Historia i dzień dzisiejszy, Rafał Witkowski, 1977.
• Kniha Westerplatte - w obronie prawdy, Mariusz Borowiak, 2000.
• Kniha, monografie WST, Westerplatte 1939. Prawdziwa historia, Mariusz Wójtowicza-Podhorski, 2009.
• Hudební skladba Żołnierz Westerplatte, skupina Tormentia, Krew za Krew, 2009.

Bibliografie

Monografie:

Lecz gdy wiatr zimny będzie dął I smutek krążył światem, W środek Warszawy spłyniemy w dół, Żołnierze z Westerplatte.

Když ale ledový vítr zaduje, A světem smutek putuje, Doprostřed Varšavy, tam dolu splyneme, Vojáci z Westerplatte.

• Hrbek, I. – Hrbek J.: Salvy nad vlnami, od výstřelu Westerplatte po zkázu Bismarcku, 2. Vyd., Naše vojsko, Praha, 1997.
• Piekalkiewicz, J.: Polské tažení, Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku, Naše vojsko, Praha, 2007.
• Richter, K.: Válka začala v Polsku, utajovaná fakta o Německo-Sovětské agresi, Epocha, Praha, 2004.
• Roberts, Andre: Ve vichru války, dějiny druhé světové války v novém pohledu, LEDA, 2010.
• Williamson, D. G.: Zrazené Polsko, Nacistická a sovětská invaze v roce 1939, Jota, s. r. o., Český Těšín, 2010.
• Zaloga, S. J.: Polsko 1939, zrození bleskové války, Garda publishing, Praha, 2007.

Internetové zdroje:

• Oblężenie Westerplatte: http://pl.wikipedia.org/wiki/Oblężenie_Westerplatte#cite_note-autonazwa1-0, publikováno: 4. 10. 2011 (požito: 7. 11. 2011).

Přílohy

Gałczyński, K. I.: Pieśń o żołnierzach z Westerplatte:

Kiedy się wypełniły dni,

I przyszło zginąć latem,

Prosto do nieba czwórkami szli

Żołnierze z Westerplatte.

(A lato było piękne tego roku.)

I tak śpiewali: - Ach, to nic,

Że tak bolały rany,

Bo jakże słodko teraz iść

Na te niebiańskie polany.

(A na ziemi tego roku było tyle wrzosu na bukiety.)

W Gdańsku staliśmy jak mur,

Gwiżdżąc na szwabską armatę,

Teraz wznosimy się wśród chmur,

Żołnierze z Westerplatte.

I ci, co dobry mają wzrok

I słuch, słyszeli pono,

Jak dudnił w chmurach równy krok

Morskiego Batalionu.

I śpiew słyszano taki: - By

Słoneczny czas wyzyskać,

Będziemy grzać się w ciepłe dni

Na rajskich wrzosowiskach.

Lecz gdy wiatr zimny będzie dął

I smutek krążył światem,

W środek Warszawy spłyniemy w dół,

Żołnierze z Westerplatte.

(zdroj: http://strony.aster.pl/wrzesien/westerplatte.html)

Westerplatte po kapitulaci

 (zdroj: wikemedia.org)

Kapitulace Polska. Z pravé strany mjr. Sucharski.

(zdroj: wikimedia.org)

mapa Westerplatte

(zdroj: valka.cz)

Poznámky:

1 Ve vichru války, s. 70-71.

2 Zrazené Polsko, s. 76.

3 Ve vichru války, s. 71.

4 Na obranu polské strategie je ale potřeba zdůraznit, že vytvoření odpovídající obrany by zároveň znamenalo nejenom opuštění nějakých bezvýznamných kousku lesu a vřesovišť, ale především opuštění některých významných velkých měst a průmyslových center jako bylo třeba Slezko – v podstatě by se polská strana musela stáhnout až k břehům Visly a opustit bez boje téměř celou západní (nejbohatší) část státu.

Dalším důležitým předpokladem pro plán v podobě, v jaké byl proveden, byla okamžitá válečná pomoc Francie a Velké Británie. Podle snah o dohodu s Francii můžeme vědět, že Polsko počítalo s Francouzským překročením Německých hranic už tři dny po útoku (55).

5 Ve vichru války, s. 72.

6 Zrazené Polsko, s. 50.

7 Zrazené Polsko, s. 51.

8 Např. Salvy nad Vlnami uvádí 189 mužů bez bližší specifikace.

9 Válka začala v Polsku, s. 200

10 Zrazené Polsko, s. 82

11 Salvy nad Vlnami, s. 50

12 Válka začala v Polsku, s. 200

13 Vím, že wikipedie není nejspolehlivějším zdrojem, ale z důvodu problému spojených s dostupem k Polské odborné literatuře si z ní dovolím občas citovat.

14 Oblężenie Westerplatte

15 Polsko 1939, s. 39, Zrazené Polsko, s. 82

16 Zrazené Polsko, s. 82

17 Polské tažení, s. 77

18 Válka začala v Polsku, s. 200.

19 Zrazené Polsko, s. 82.

20 Polské tažení, s. 91 uvádí číslo 60.

21 Válka začala v Polsku, s. 215.

22 Polské tažení, s. 101.

23 Válka začala v Polsku, s. 215.

24 Válka začala v Polsku, s. 216.

25 Zrazené Polsko, s. 83.

26 Válka začala v Polsku, s. 216.

27 Válka začala v Polsku, s. 217.

28 Oblężenie Westerplatte

Práce neprošla před publikací jazykovou korekturou.