Westerplatte

Daniel Guńka - Westerplatte

Úvod

Kiedy się wypełniły dni, I przyszło zginąć latem, Prosto do nieba czwórkami szli Żołnierze z Westerplatte. (A lato było piękne tego roku.)

Když se naplnily dny A mělo se umírat v létě Čtveřicemi do nebe šli Vojáci z Westerplatte (A toho roku bylo léto krásné)

Prvního dne záři, třicátého devátého roku dvacátého století skončilo teplé a nepokojné léto. Prvního dne školní docházky, tisíc devět-set třicátého devátého roku po Kristu, skončil v Evropě mír. Prvního zcela obyčejného dne podzimu, necelý rok po událostech Mnichova, patnáct minut po čtvrté hodině ranní, započala druhá světová válka útokem na Westerplatte. Křižník Schleswig-Holstein vystřelil svou osudnou symbolickou salvu a poloostrov Westerplatte se na sedm dní pohroužil do štiplavého dýmu a proměnil se v kruté dunící peklo. Kolem dvou set mužů z polské posádky, se postavilo značné přesile Německých útočných sil. Přes značnou technickou i početní přesilu nepřátel, přes zuřivost nespočetných útoku, malá posádka se vydržela v obklíčení bránit nekonečně dlouhých sedm dní – a tím se zapsala do historie neobvyklých válečných výkonu a stala se příkladem vojenské zdatnosti, odhodlanosti, patriotismu a odvahy; stala se symbolem Polského odporu, stala se Polským národním symbolem a posléze kulturním symbolem.

Varšavské ghetto a povstání ve varšavském ghettu roku 1943

Lucie Bajerová - Varšavské ghetto a povstání ve varšavském ghettu roku 1943

Před druhou světovou válkou byla Varšava po New Yorku druhým největším židovským centrem na světě. Židé zde tvořili téměř 30% obyvatelstva. (1) Po kapitulaci Polska byli Židé vystaveni diskriminaci, byli přepadávání a odvlékáni na nucené práce. Od listopadu 1939 vešly v platnost protižidovská nařízení, která přikazovala označení Židů i jejich obchodů, omezila dispozici s jejich majetkem a nejrůznějšími způsoby je diskriminovala. V listopadu 1940 izolovali nacisté velkou část Varšavy, kam soustředili všechny Židy

z polského hlavního města. Kolem 138 000 Židů a 113 000 Poláků bylo nuceno změnit své bydliště. Židovské ghetto se nacházelo v centru bývalé židovské čtvrti. Podle odhadů na ploše o velikosti 403 ha žilo 400 – 600 000 Židů. Čtvrť byla od okolí oddělena zdmi o výšce 3 metry a ostnatým drátem. Veškerý pohyb kontrolovaly policejní hlídky. Oddělení ghetta narušilo Židům jejich ekonomické vtahy a znemožnilo jim přístup k majetku, který jim ještě zbyl. Zřízení ghetta bylo důležitým krokem na cestě ke konečnému řešení židovské otázky. Nacistický režim však tyto plány na genocidu nenaplnil okamžitě.

Československo-polská konfederace

Vladimír Velešík - Československo-polská konfederace, 2.11.2011

Třebaže se o myšlence československo-polské konfederace jednalo především v období druhé světové války, můžeme vzpomenout i na některé starší události a projekty, v nichž šlo buď o československo-polské vojenské spojenectví nebo přímo o nějakou formu spojení obou zemí.

Tak hned po první světové válce, když jak Československo, tak i Polsko získaly nezávislost, můžeme připomenout projekt „Miedzymorze“, který by zahrnoval nejen oba dotyčné státy, ale i Pobaltí, Maďarsko, popřípadě části Jugoslávie. Je jasné, že spojení území tak obrovského a nejednotného, bylo spíše fixní ideou.

Varšavské povstání 1944

Markéta Špačková - Varšavské povstání 1944, 26.10.2011

Britský historik Norman Davies označuje boj Poláků o Varšavu za jednu z největších tragédií 20. století. (1) Davies zároveň zmiňuje, že této tématice zatím nebyla věnována náležitá pozornost, a to především kvůli cenzuře poválečných úřadů, které si nepřály zveřejnění historických skutečností. (2) Povstání se nikdy nestalo předmětem vyšetřování Norimberského tribunálu, přestože téměř došlo ke zničení jednoho z nejstarších hlavních měst Evropy a obrovským ztrátám na životech.

Členové polské podzemní armády, kteří povstání iniciovali, tento pojem nepoužívali. Vzhledem k vývoji na východní frontě je nazývali „bitvou o Varšavu“. Až po zničení města a skončení 2. světové války se začal používat termín: povstání či varšavské povstání. (3)