Poláci v 1. světové válce a poválečné obnovení polského státu.

Lukáš Rak - Poláci v 1. světové válce a poválečné obnovení polského státu. (1)

Na světě by se nenašel člověk, který by pamatoval dobu, kdy Polsko bylo nezávislým státem. Varšava a Vilno (Vilnius) byla provinciální ruská města, vzkvétající Gdaňsk (Danzig) a Poznaň (Posen) patřily Prusku a Krakov (Kraków) se Lvovem (Lemberg) tvořily část rakouského císařství.(2) Takto Norman Davies vystihuje situaci Polska na prahu 1. světové války, kdy tři evropské mocnosti okupovaly jeho území, na kterém žilo 20-25 miliónů obyvatel polské národnosti. V různých oblastech Rakouska-Uherska, Německa, Ruska, ale i USA pobývalo dalších 2,5 miliónů Poláků. Ačkoli do vypuknutí válečného konfliktu byly mocnosti (Rakousko-Uhersko, Německo a Rusko) v polské otázce za jedno, a to nedopustit obnovu polské státnosti, v každém záboru měla tato menšina jiné životní podmínky. Nejliberálněji se chovalo Rakousko-Uhersko.

Osobnost Wincenty Witose

Barbora Scholzová - Osobnost Wincenty Witose, 19.10.2011


• 1874-1945
• polský politik, trojnásobný předseda vlády

• narozen do chudé rolnické rodiny na Haliči

• vojna v rakouské armádě (1895 – 1897) – nejprve u pěchoty, poté u dělostřelectva

Osobnost Józefa Piłsudského

Pavel Langer - Józef Klemens Piłsudski, 12.10.2011

Józefa Piłsudského (1) chápe Davies jako zastánce moderní polské státnosti. Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny z Litvy (5. prosince 1867 Zułów, dnes Zalavas– 12. května 1935 Varšava). Navštěvoval ruské gymnázium ve Vilně a krátce i medicínu v Charkově.

Na scénu se dostává roku 1887, kdy je za bratrovu spoluúčast na plánovaném atentátu na cara odsouzen k 5 letům nucených prací ve východní Sibiři. Po epizodních pobytech v západní Evropě a s formujícím  přesvědčení o nutnosti reforem se stal spoluzakladatelem Polské socialistické strany (PPS) (2). Jako redaktor Dělníka (Robotnik) se proslavil svou útočností, přímočarostí a zájmem o národní osvobození. V zimě 1901 je v Lodži zatčen za distribuci ilegálních letáků a deportován do varšavské citadely, o které napíše svůj literární debut Desátý pavilon. Bojové čety PPS se během revolučních let 1905 - 1906 postavily do čela stávek a pouličních nepokojů, Piłsudski se v Tokiu snaží formovat legie z ruských vězňů z války v Mandžusku.(3)

Sedmidenní válka na Těšínsku 1919

Adéla Radková - Sedmidenní válka na Těšínsku 1919, 5.10.2011

Powerpointová prezentace převedena do jpeg obrázků. Po kliknutí na kterýhokoliv z nich se zobrazí fotogalerie, kde lze pohodlně listovat.

Polsko-sovětská válka 1919 – 1920

Jiřina Sovová - Polsko-sovětská válka 1919 – 1920, 5.10.2011

Zápas o východní hranice obnovovaného polského státu trval od listopadu 1918 do března 1921. Účastnily se ho různé národy (Litevci, Bělorusové, Rusové, Ukrajinci) a byl veden různými prostředky. Hlavní význam měly diplomatické a ozbrojené aktivity. Bojů se přímo účastnila značná část obyvatelstva, podněcovaly fantazii celého národa.

V Lausanne vznikl v srpnu 1917 Polský národní výbor, který reprezentoval jak společnost doma, tak i emigraci s výrazně protiněmeckou orientací. V čele stanul Roman Dmowski jako předseda. Výbor byl pak hned v září Francií uznán za oficiálního polského představitele na západě. Postupně ho tak přijala i Anglie a Itálie.