Westerplatte

Daniel Guńka - Westerplatte

Úvod

Kiedy się wypełniły dni, I przyszło zginąć latem, Prosto do nieba czwórkami szli Żołnierze z Westerplatte. (A lato było piękne tego roku.)

Když se naplnily dny A mělo se umírat v létě Čtveřicemi do nebe šli Vojáci z Westerplatte (A toho roku bylo léto krásné)

Prvního dne záři, třicátého devátého roku dvacátého století skončilo teplé a nepokojné léto. Prvního dne školní docházky, tisíc devět-set třicátého devátého roku po Kristu, skončil v Evropě mír. Prvního zcela obyčejného dne podzimu, necelý rok po událostech Mnichova, patnáct minut po čtvrté hodině ranní, započala druhá světová válka útokem na Westerplatte. Křižník Schleswig-Holstein vystřelil svou osudnou symbolickou salvu a poloostrov Westerplatte se na sedm dní pohroužil do štiplavého dýmu a proměnil se v kruté dunící peklo. Kolem dvou set mužů z polské posádky, se postavilo značné přesile Německých útočných sil. Přes značnou technickou i početní přesilu nepřátel, přes zuřivost nespočetných útoku, malá posádka se vydržela v obklíčení bránit nekonečně dlouhých sedm dní – a tím se zapsala do historie neobvyklých válečných výkonu a stala se příkladem vojenské zdatnosti, odhodlanosti, patriotismu a odvahy; stala se symbolem Polského odporu, stala se Polským národním symbolem a posléze kulturním symbolem.

Polsko a Československo v roce 1968 - Postoj Władysława Gomułky k Pražskému jaru

Kristína Ličmanová - Polsko a Československo v roce 1968 - Postoj Władysława Gomułki k Pražskému jaru

Władysław Gomułka

Ve dvacátém století můžeme v dějinách Polska a Československa najít společné, ale i rozdílné rysy. Stejně jako Československo i Polsko vzniklo jako výsledek první světové války. Vznik obou států byl domácím obyvatelstvem vnímán jako obnovení dávné státnosti. Oběma státům bylo také dopřáno pouze dvacet let svobody, protože oba státy zmizely z mapy Evropy v důsledku expanze Německa. Společné mají také to, že porážkou Německa došlo k jejich obnově, avšak zároveň se staly součástí sféry sovětského vlivu.¹

Osobnost Lecha Wałęsy

Pavel Duda - Osobnost Lecha Wałęsy, 7.12.2011

Lech Walesa se narodil dne 29. září 1943 ve dnes již neexistující vesnici Popowo, tehdy to byl okres Lipno. Jeho otec se jmenoval Boleslav a matka Felicie. Jeho otec se živil jako tesař a v oboru byl doslova mistr. Postavil mnoho chalup, stodol i kaplí. Některé z nich se zachovaly dodnes. Felicie zase byla velmi pobožná žena. Za války jeho otec pomáhal partyzánům. Za tuto činnost byl zatčen a poslán na opevňovací práce a pak do pracovního tábora. Po válce se sice vrátil domů, ale krátce nato zemřel. Jeho novým otcem se stal jeho strýc Stanislaw. 

Po ukončení základní školy začal navštěvovat učiliště v Lipně a studoval zde obor mechanizace zemědělství. Zde mu poprvé byly vštěpovány zásady a hesla socialismu. Ve škole nijak nevynikal, ale byl velmi úspěšný v kolektivu svých spolužáků.

Varšavské ghetto a povstání ve varšavském ghettu roku 1943

Lucie Bajerová - Varšavské ghetto a povstání ve varšavském ghettu roku 1943

Před druhou světovou válkou byla Varšava po New Yorku druhým největším židovským centrem na světě. Židé zde tvořili téměř 30% obyvatelstva. (1) Po kapitulaci Polska byli Židé vystaveni diskriminaci, byli přepadávání a odvlékáni na nucené práce. Od listopadu 1939 vešly v platnost protižidovská nařízení, která přikazovala označení Židů i jejich obchodů, omezila dispozici s jejich majetkem a nejrůznějšími způsoby je diskriminovala. V listopadu 1940 izolovali nacisté velkou část Varšavy, kam soustředili všechny Židy

z polského hlavního města. Kolem 138 000 Židů a 113 000 Poláků bylo nuceno změnit své bydliště. Židovské ghetto se nacházelo v centru bývalé židovské čtvrti. Podle odhadů na ploše o velikosti 403 ha žilo 400 – 600 000 Židů. Čtvrť byla od okolí oddělena zdmi o výšce 3 metry a ostnatým drátem. Veškerý pohyb kontrolovaly policejní hlídky. Oddělení ghetta narušilo Židům jejich ekonomické vtahy a znemožnilo jim přístup k majetku, který jim ještě zbyl. Zřízení ghetta bylo důležitým krokem na cestě ke konečnému řešení židovské otázky. Nacistický režim však tyto plány na genocidu nenaplnil okamžitě.

Poláci v 1. světové válce a poválečné obnovení polského státu.

Lukáš Rak - Poláci v 1. světové válce a poválečné obnovení polského státu. (1)

Na světě by se nenašel člověk, který by pamatoval dobu, kdy Polsko bylo nezávislým státem. Varšava a Vilno (Vilnius) byla provinciální ruská města, vzkvétající Gdaňsk (Danzig) a Poznaň (Posen) patřily Prusku a Krakov (Kraków) se Lvovem (Lemberg) tvořily část rakouského císařství.(2) Takto Norman Davies vystihuje situaci Polska na prahu 1. světové války, kdy tři evropské mocnosti okupovaly jeho území, na kterém žilo 20-25 miliónů obyvatel polské národnosti. V různých oblastech Rakouska-Uherska, Německa, Ruska, ale i USA pobývalo dalších 2,5 miliónů Poláků. Ačkoli do vypuknutí válečného konfliktu byly mocnosti (Rakousko-Uhersko, Německo a Rusko) v polské otázce za jedno, a to nedopustit obnovu polské státnosti, v každém záboru měla tato menšina jiné životní podmínky. Nejliberálněji se chovalo Rakousko-Uhersko.

Solidarita

Božena Kaňáková - Solidarita, 30.11.2011

Solidarita vznikla v roce 1980 jako nezávislé odbory. Významu však nabyla až jako masově podporované společenské hnutí, které se stalo symbolem opozice a postavilo se komunistickému režimu v tehdejším Polsku. Spolu s Výborem ochrany dělníků KOR (Komitet Obrony Robotników) přispěla Solidarita k pádu komunismu. 

Vznik tohoto společenského hnutí byl důsledkem dlouhodobější hospodářské krize, ve které se Polsko potácelo již od 60. let. V prázdninových měsících roku 1980 proběhla v Polsku další vlna stávek, které stejně jako v roce 1970, vyvrcholily v gdaňských loděnicích. Dělníci však nevyšli do ulic, jako před deseti lety, ale zůstávali v podnicích, které obsadili, a tím paralyzovali výrobu.

Výbor ochrany dělníků (KOR)

Kateřina Tisoňová -  Výbor ochrany dělníků (KOR), 23.11.2011

- Polsko se z „poválečného“ nic vypracovalo v pátou největší velmoc ve výrobě lodí (největším odbytištěm byl sov. trh) → štětínské a gdaňské továrny však se svými výhodnými cenami pronikly i na trh Velké Británie a Norska, které patřily ve stavění lodí k naprosté špičce

- polské loděnice své atraktivní nabídky založily na tak intenzivním vykořisťování dělníků, že „strčily do kapsy i divoké kapitalisty“ – používaly k tomu „úpravy norem“, zanedbávaly předpisy o bezpečnosti práce

Rok 1966 a kard. Stefan Wyszyński

Barbora Pintová -  Rok 1966 a kard. Stefan Wyszyński, 16.11.2011

Stefan Wyszyňski se narodil 3. 8. 1901 ve vesnici Zuzela nad Bugiem na východě Polska. Pocházel ze starobylého selského rodu, u něhož v 19. stol. došlo k rozkolu. Zatímco jedna větev, z níž vzešel pozdější kardinál primas, se hlásila k polské národnosti a aktivně podporovala všechny vlastenecké iniciativy, druhá větev se přidala k Rusům.

Mladému Stefanovi záhy zemřela matka. Otec se potom přestěhoval na západ Polska do diecéze Wloclawek. Tam Stefan r. 1920 vstoupil do semináře a r. 1924 byl vysvěcen na kněze. Poté pokračoval ve studiu na Katolické univerzitě v Lublinu, které ukončil r. 1929 doktorátem. Krátce působil v obci Przedcza, r. 1932 ho ale biskupství ve Wloclawku povolalo na kurii jako šéfredaktora měsíčníku „Ateneum Kaplaňskie“.

Poznaňské povstání - červen 1956

Pavlá Dubská - Poznaňské povstání - červen 1956, 9.11.2011

Poznaňské povstání známé také pod označením Poznaňský červen byl masový protest zpočátku poznaňských dělníků, ve finále však obecně obyvatel města, proti vládnoucímu komunistickému režimu, který vypukl 28. června 1956.

Příčinou nepokojů byla neutěšená ekonomická situace, do které se Polsko dostalo díky kopírování sovětského modelu plánovaného hospodářství. V obchodech byl nedostatek zboží, zaměstnanci dostávali nízké mzdy, ve většině podniků panovala špatná organizace a bídné pracovní podmínky, nelehká byla i bytová situace.

Československo-polská konfederace

Vladimír Velešík - Československo-polská konfederace, 2.11.2011

Třebaže se o myšlence československo-polské konfederace jednalo především v období druhé světové války, můžeme vzpomenout i na některé starší události a projekty, v nichž šlo buď o československo-polské vojenské spojenectví nebo přímo o nějakou formu spojení obou zemí.

Tak hned po první světové válce, když jak Československo, tak i Polsko získaly nezávislost, můžeme připomenout projekt „Miedzymorze“, který by zahrnoval nejen oba dotyčné státy, ale i Pobaltí, Maďarsko, popřípadě části Jugoslávie. Je jasné, že spojení území tak obrovského a nejednotného, bylo spíše fixní ideou.

Varšavské povstání 1944

Markéta Špačková - Varšavské povstání 1944, 26.10.2011

Britský historik Norman Davies označuje boj Poláků o Varšavu za jednu z největších tragédií 20. století. (1) Davies zároveň zmiňuje, že této tématice zatím nebyla věnována náležitá pozornost, a to především kvůli cenzuře poválečných úřadů, které si nepřály zveřejnění historických skutečností. (2) Povstání se nikdy nestalo předmětem vyšetřování Norimberského tribunálu, přestože téměř došlo ke zničení jednoho z nejstarších hlavních měst Evropy a obrovským ztrátám na životech.

Členové polské podzemní armády, kteří povstání iniciovali, tento pojem nepoužívali. Vzhledem k vývoji na východní frontě je nazývali „bitvou o Varšavu“. Až po zničení města a skončení 2. světové války se začal používat termín: povstání či varšavské povstání. (3)

Osobnost Wincenty Witose

Barbora Scholzová - Osobnost Wincenty Witose, 19.10.2011


• 1874-1945
• polský politik, trojnásobný předseda vlády

• narozen do chudé rolnické rodiny na Haliči

• vojna v rakouské armádě (1895 – 1897) – nejprve u pěchoty, poté u dělostřelectva

Osobnost Józefa Piłsudského

Pavel Langer - Józef Klemens Piłsudski, 12.10.2011

Józefa Piłsudského (1) chápe Davies jako zastánce moderní polské státnosti. Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny z Litvy (5. prosince 1867 Zułów, dnes Zalavas– 12. května 1935 Varšava). Navštěvoval ruské gymnázium ve Vilně a krátce i medicínu v Charkově.

Na scénu se dostává roku 1887, kdy je za bratrovu spoluúčast na plánovaném atentátu na cara odsouzen k 5 letům nucených prací ve východní Sibiři. Po epizodních pobytech v západní Evropě a s formujícím  přesvědčení o nutnosti reforem se stal spoluzakladatelem Polské socialistické strany (PPS) (2). Jako redaktor Dělníka (Robotnik) se proslavil svou útočností, přímočarostí a zájmem o národní osvobození. V zimě 1901 je v Lodži zatčen za distribuci ilegálních letáků a deportován do varšavské citadely, o které napíše svůj literární debut Desátý pavilon. Bojové čety PPS se během revolučních let 1905 - 1906 postavily do čela stávek a pouličních nepokojů, Piłsudski se v Tokiu snaží formovat legie z ruských vězňů z války v Mandžusku.(3)

Sedmidenní válka na Těšínsku 1919

Adéla Radková - Sedmidenní válka na Těšínsku 1919, 5.10.2011

Powerpointová prezentace převedena do jpeg obrázků. Po kliknutí na kterýhokoliv z nich se zobrazí fotogalerie, kde lze pohodlně listovat.

Polsko-sovětská válka 1919 – 1920

Jiřina Sovová - Polsko-sovětská válka 1919 – 1920, 5.10.2011

Zápas o východní hranice obnovovaného polského státu trval od listopadu 1918 do března 1921. Účastnily se ho různé národy (Litevci, Bělorusové, Rusové, Ukrajinci) a byl veden různými prostředky. Hlavní význam měly diplomatické a ozbrojené aktivity. Bojů se přímo účastnila značná část obyvatelstva, podněcovaly fantazii celého národa.

V Lausanne vznikl v srpnu 1917 Polský národní výbor, který reprezentoval jak společnost doma, tak i emigraci s výrazně protiněmeckou orientací. V čele stanul Roman Dmowski jako předseda. Výbor byl pak hned v září Francií uznán za oficiálního polského představitele na západě. Postupně ho tak přijala i Anglie a Itálie.