Solidarita

Božena Kaňáková - Solidarita, 30.11.2011

Solidarita vznikla v roce 1980 jako nezávislé odbory. Významu však nabyla až jako masově podporované společenské hnutí, které se stalo symbolem opozice a postavilo se komunistickému režimu v tehdejším Polsku. Spolu s Výborem ochrany dělníků KOR (Komitet Obrony Robotników) přispěla Solidarita k pádu komunismu. 

Vznik tohoto společenského hnutí byl důsledkem dlouhodobější hospodářské krize, ve které se Polsko potácelo již od 60. let. V prázdninových měsících roku 1980 proběhla v Polsku další vlna stávek, které stejně jako v roce 1970, vyvrcholily v gdaňských loděnicích. Dělníci však nevyšli do ulic, jako před deseti lety, ale zůstávali v podnicích, které obsadili, a tím paralyzovali výrobu.

Výbor ochrany dělníků (KOR)

Kateřina Tisoňová -  Výbor ochrany dělníků (KOR), 23.11.2011

- Polsko se z „poválečného“ nic vypracovalo v pátou největší velmoc ve výrobě lodí (největším odbytištěm byl sov. trh) → štětínské a gdaňské továrny však se svými výhodnými cenami pronikly i na trh Velké Británie a Norska, které patřily ve stavění lodí k naprosté špičce

- polské loděnice své atraktivní nabídky založily na tak intenzivním vykořisťování dělníků, že „strčily do kapsy i divoké kapitalisty“ – používaly k tomu „úpravy norem“, zanedbávaly předpisy o bezpečnosti práce

Rok 1966 a kard. Stefan Wyszyński

Barbora Pintová -  Rok 1966 a kard. Stefan Wyszyński, 16.11.2011

Stefan Wyszyňski se narodil 3. 8. 1901 ve vesnici Zuzela nad Bugiem na východě Polska. Pocházel ze starobylého selského rodu, u něhož v 19. stol. došlo k rozkolu. Zatímco jedna větev, z níž vzešel pozdější kardinál primas, se hlásila k polské národnosti a aktivně podporovala všechny vlastenecké iniciativy, druhá větev se přidala k Rusům.

Mladému Stefanovi záhy zemřela matka. Otec se potom přestěhoval na západ Polska do diecéze Wloclawek. Tam Stefan r. 1920 vstoupil do semináře a r. 1924 byl vysvěcen na kněze. Poté pokračoval ve studiu na Katolické univerzitě v Lublinu, které ukončil r. 1929 doktorátem. Krátce působil v obci Przedcza, r. 1932 ho ale biskupství ve Wloclawku povolalo na kurii jako šéfredaktora měsíčníku „Ateneum Kaplaňskie“.

Poznaňské povstání - červen 1956

Pavlá Dubská - Poznaňské povstání - červen 1956, 9.11.2011

Poznaňské povstání známé také pod označením Poznaňský červen byl masový protest zpočátku poznaňských dělníků, ve finále však obecně obyvatel města, proti vládnoucímu komunistickému režimu, který vypukl 28. června 1956.

Příčinou nepokojů byla neutěšená ekonomická situace, do které se Polsko dostalo díky kopírování sovětského modelu plánovaného hospodářství. V obchodech byl nedostatek zboží, zaměstnanci dostávali nízké mzdy, ve většině podniků panovala špatná organizace a bídné pracovní podmínky, nelehká byla i bytová situace.

Československo-polská konfederace

Vladimír Velešík - Československo-polská konfederace, 2.11.2011

Třebaže se o myšlence československo-polské konfederace jednalo především v období druhé světové války, můžeme vzpomenout i na některé starší události a projekty, v nichž šlo buď o československo-polské vojenské spojenectví nebo přímo o nějakou formu spojení obou zemí.

Tak hned po první světové válce, když jak Československo, tak i Polsko získaly nezávislost, můžeme připomenout projekt „Miedzymorze“, který by zahrnoval nejen oba dotyčné státy, ale i Pobaltí, Maďarsko, popřípadě části Jugoslávie. Je jasné, že spojení území tak obrovského a nejednotného, bylo spíše fixní ideou.