Varšavské povstání 1944

Markéta Špačková - Varšavské povstání 1944, 26.10.2011

Britský historik Norman Davies označuje boj Poláků o Varšavu za jednu z největších tragédií 20. století. (1) Davies zároveň zmiňuje, že této tématice zatím nebyla věnována náležitá pozornost, a to především kvůli cenzuře poválečných úřadů, které si nepřály zveřejnění historických skutečností. (2) Povstání se nikdy nestalo předmětem vyšetřování Norimberského tribunálu, přestože téměř došlo ke zničení jednoho z nejstarších hlavních měst Evropy a obrovským ztrátám na životech.

Členové polské podzemní armády, kteří povstání iniciovali, tento pojem nepoužívali. Vzhledem k vývoji na východní frontě je nazývali „bitvou o Varšavu“. Až po zničení města a skončení 2. světové války se začal používat termín: povstání či varšavské povstání. (3)

Osobnost Wincenty Witose

Barbora Scholzová - Osobnost Wincenty Witose, 19.10.2011


• 1874-1945
• polský politik, trojnásobný předseda vlády

• narozen do chudé rolnické rodiny na Haliči

• vojna v rakouské armádě (1895 – 1897) – nejprve u pěchoty, poté u dělostřelectva

Osobnost Józefa Piłsudského

Pavel Langer - Józef Klemens Piłsudski, 12.10.2011

Józefa Piłsudského (1) chápe Davies jako zastánce moderní polské státnosti. Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny z Litvy (5. prosince 1867 Zułów, dnes Zalavas– 12. května 1935 Varšava). Navštěvoval ruské gymnázium ve Vilně a krátce i medicínu v Charkově.

Na scénu se dostává roku 1887, kdy je za bratrovu spoluúčast na plánovaném atentátu na cara odsouzen k 5 letům nucených prací ve východní Sibiři. Po epizodních pobytech v západní Evropě a s formujícím  přesvědčení o nutnosti reforem se stal spoluzakladatelem Polské socialistické strany (PPS) (2). Jako redaktor Dělníka (Robotnik) se proslavil svou útočností, přímočarostí a zájmem o národní osvobození. V zimě 1901 je v Lodži zatčen za distribuci ilegálních letáků a deportován do varšavské citadely, o které napíše svůj literární debut Desátý pavilon. Bojové čety PPS se během revolučních let 1905 - 1906 postavily do čela stávek a pouličních nepokojů, Piłsudski se v Tokiu snaží formovat legie z ruských vězňů z války v Mandžusku.(3)

Sedmidenní válka na Těšínsku 1919

Adéla Radková - Sedmidenní válka na Těšínsku 1919, 5.10.2011

Powerpointová prezentace převedena do jpeg obrázků. Po kliknutí na kterýhokoliv z nich se zobrazí fotogalerie, kde lze pohodlně listovat.

Polsko-sovětská válka 1919 – 1920

Jiřina Sovová - Polsko-sovětská válka 1919 – 1920, 5.10.2011

Zápas o východní hranice obnovovaného polského státu trval od listopadu 1918 do března 1921. Účastnily se ho různé národy (Litevci, Bělorusové, Rusové, Ukrajinci) a byl veden různými prostředky. Hlavní význam měly diplomatické a ozbrojené aktivity. Bojů se přímo účastnila značná část obyvatelstva, podněcovaly fantazii celého národa.

V Lausanne vznikl v srpnu 1917 Polský národní výbor, který reprezentoval jak společnost doma, tak i emigraci s výrazně protiněmeckou orientací. V čele stanul Roman Dmowski jako předseda. Výbor byl pak hned v září Francií uznán za oficiálního polského představitele na západě. Postupně ho tak přijala i Anglie a Itálie.